Šachový oddíl Desko Liberec

Rozhovor: s Viktorem Novotným o ŠSLK

V dalším díle z cyklu rozhovorů s osobnostmi krajského šachu jsem pro čtenáře našeho webu uspořádal interview s novopečeným předsedou ŠSLK Viktorem Novotným. Ještě než jsme s rozhovorem začali, svěřil jsem se mu, že výsledkem mého nedávného, řekněme, investigativního šťourání ve svazových záležitostech je divný pocit, který z toho mám. Nikoli ze slovních přestřelek s funkcionáři svazu – výměna názorů je vždy dobrá věc! Během zářijového kočkování jsem však zjistil, že svazových členů zcela netečných k čemukoli je hrozivá většina a že mnohým to tak naprosto vyhovuje, protože je přece velmi pohodlné nechat se vést za ruku někým jiným. A většinový nezájem o věc pak může snadno vzbudit obavu, jestli se náhodou ve skříni značky krajský šachový svaz v koutku nekrčí nechvalně známý kosťa nesmrtelný.

Zhruba v tomto mém rozpoložení jsme rozhovor začali a musím se přiznat, že mě Viktorův nezměrný optimismus postupně hodně zlepšil náladu…

Vím o Tobě Viktore, že jsi viceprezidentem šachového klubu, redaktorem šachového webu, trenérem šachových nadějí, aktivním hráčem šachových klání a čerstvě předsedou šachového svazu. Prozraď nám prosím, jak to všechno vlastně stíháš?

No, upřímně řečeno,ještě jsem nenašel systém, abych to všechno postíhal. Zapomněl jsi totiž, že se také u nás starám o klubový život a dělám v našem klubovém s.r.o. ředitele (smích). Šachy tak dělám zhruba 70 hodin týdně, což je záhul. Nejhorší je, že ač jsem šachový profesionál, na vlastní zlepšování v šachového hře už mi žádný čas nevyzbývá.

Než otevřeme témata šachového svazu, ohlédněme se spolu na chviličku do minulosti za malým Viktorem Novotným. Kdy a kde jsi se šachem začal a jak Ti to šlo?

Do kroužku jsem začal chodit už v 1. třídě a byl jsem tradičním okresním přeborníkem a dvakrát jsem vybojoval i krajskou medaili. Zhruba v roce 1988 jsem postoupil dokonce na mistrovství ČSSR do Gottwaldova, kde tehdy vyhrál, tuším, Tomáš Oral. Hrával jsem tehdy jako páťák ve starší skupině s osmáky, protože jinak bychom se s tehdy také velmi dobrým oddílovým kolegou Ondrou Kamínkem vyřadili navzájem již někde na okrese. Někdy v té době jsem pak svou šachovou činnost přerušil a vrhl se na volejbal, muziku a jiné zájmy. K šachu jsem se vrátil až na gymplu někdy v roce 1995, když mě od jiného sportování odradily problémy se zády. V tu dobu jsme se scházeli na pravidelných klubových schůzkách tak 3 až 4 a měli jedno družstvo někde v divizi, to už je ale dávná historie.

A teď už k problematice svazu. Zkus prosím svýma očima zhodnotit fungování krajského šachového svazu v době minulé. Rekněme během posledních deseti let. Co bys pochválil a co bys mu naopak vytkl?

Těžko hodnotit něco, o čem vím tak málo. První krajské písemné prameny ale pocházejí až z roku 2002, takže 10 let kraj za sebou ani nemá. Pochválit je ale určitě potřeba všechny funkcionáře, protože tomu věnovali svůj čas a vím, že málokdo to ocení. Vyzdvihnul bych především Romanu Zemanovou jako dlouholetou předsedkyni, která klidní vášně nás chlapů a Ivana Kopala a Honzu Malce, kteří jsou u toho také od začátku. K vytknutí by se toho asi našlo spousta, ale právě proto jsem do toho šel, abychom to zkusili zlepšit.

Na poslední konferenci svazu jsi byl 27. září zvolen předsedou ŠSLK. Byl jsem u toho, když jsi před volbou vystoupil s kandidátským projevem a v něm formuloval své vize. Můžeš tyto své představy o vylepšení funkčnosti svazu nastínit také čtenářům našeho webu? Dost možná že to budou novinky i pro leckterého účastníka konference…

Vzhledem k tomu, že jsem celou konferenci i moderoval, vzpomínám si, že jsem zdaleka neřekl všechno, co jsem měl na srdci, nějak mi na to nezbyly síly. Především je potřeba udělat pořádek, zejména v legislativě. Když si projedu staré zápisy z výkonných výborů a konferencí, narážím na řadu usnesení, která dosud platí, ale nikdo o nich už neví, natož aby je dodržoval. Dochází také často k ignorování předpisů, které jsou pro nás závazné, na to se snažím teď dávat pozor a byly již nastartovány i některé kontrolní mechanismy, které by měly počet „zmetků“ z naší dílny snížit. V čem vidím velký problém je komunikace vedení kraje směrem k členské základně. Řada dobrých nápadů troskotá na tom, že o nich členstvo prostě neví. Je ale potřeba si uvědomit, že zde sice můžeme práci VV směrem ven zlepšit, ale pokud se členstvo nebude o krajské záležitosti zajímat, není komunikační chyba na naší straně. Poslední půlrok třeba poctivě doplňuji krajský web www.sachy.org. Doposud jsem zaznamenal pouze 2 negativní ohlasy (řekněme spíš přátelská upozornění) od aktivních činovníků, jinak si toho zatím asi nikdo nevšiml.

To by byly tak aktuální problémy k řešení. Co se týče vizí, je především potřeba pracovat na zvrácení negativního trendu vývoje počtu aktivních klubů a hráčů. Podle mě je jedinou cestou dlouhodobá práce s mládeží. Ta si zaslouží naší plnou podporu. V rozpočtu roku 2009 jde z celkových výdajů 88.000,– Kč na mládež 34.300,– Kč, to je podle mě stále málo, uvážíme-li, že značnou část těchto peněz spolkne Tréninkové středisko mládeže, které zajišťuje podporu individuálních tréninků našim největším talentům. Chtěl bych podporovat všechny kroužky mládeže, především jejich trenéry, protože právě těch není nikdy dost, děti se najdou vždycky. První vlaštovkou v tomto směru je podpora nově vznikajícího kroužku při ZŠ Jestřebí (u Doks). Další by mělo být školení trenérů, kde se každému zájemci dostane poučení, jak založit kroužek, jak sehnat děti a prostředky i co by s dětmi měl dělat. Rozhlédněte se kolem sebe – oddíly, kde se nepracuje s mládeží, většinou pomalu vymírají a zanikají. To se musíme snažit zvrátit a začít je třeba nejprve u sebe, ve svém oddíle. Opravdu nezvládnete věnovat výchově nových členů Vašeho klubu pár hodin týdně? Na víkendové turnaje mohou jezdit s rodiči…

Dalším důležitým krokem v tomto směru je účast na krajské konferenci, kde se rozhoduje o rozpočtu a tedy i směřování kraje. K vidění jsou tam zpravidla staré známé tváře – lidé, kteří se starají o chod svých klubů a bez nichž by asi některé oddíly už dávno zanikly. Je vcelku pochopitelné, že tito delegáti se starají především o finanční zájmy svých klubů – to oni od řadových členů horko těžko vymáhají členské příspěvky, z nichž nemalá část (nyní 140,–Kč z celkových 200,– Kč příspěvků ŠSČR za výdělečně činného; částka nad 200,– je příjmem klubu) končí v rozpočtu kraje. V roce 2009 plánujeme takto od členů vybrat 45.000,– Kč (24.000,– Kč jsou jiné příjmy (dotace, příjmy ze startovného atd.), 19.000,– do celkových 88.000,– Kč výdajů je schodek, který si můžeme dovolit díky rezervě 45.000,– Kč z let minulých a díky tomu, že mnozí adresáti podpory o ní ani nevědí a tak jí prostě nevyberou). Zajímalo by mě, zda si jsou řadoví členové vědomi, že třeba 5.000,– Kč z těchto peněz je určeno na nákup časopisů pro kluby (zda se tedy k tomu Šachinfu dostanou; mnou navrhované zrušení tohoto výdaje na konferenci hrubě narazilo), že na soutěže dospělých se utratí přes 25.000,– Kč (bral bych tak odměnu vedoucím soutěží družstev, kteří si na ni vyberou) nebo že já jsem svou roční odměnu předsedy ve výši 1.000,– Kč již dávno protelefonoval a dotuji kraj masivně svým odpracovaným časem (stejně jako ostatní činovníci). Rozpočet je klíč a mojí vizí je radikálně ho za Vaší podpory změnit. Pokud se mi to nepodaří, mám obavu, že můj zájem podporovat kraj svým časem značně ochladne. Věřím však, že podpora výchovy mládeže a jejích trenérů je průchodná, spoléhám i na Vaše hlasy na příští konferenci!

Co soudíš o myšlence „webového okénka pro funkcionáře výkonného výboru svazu“ (efektivní zprostředkování informací o aktuálním stavu ve svazu, novinkách, návrzích a změnách směrem od funkcionáře k prostému členu prostřednictvím webu – pozn. aut.)? Myslíš, že o takové informace bude vůbec zájem?

Myslím, že krajský web plní poslední dobou svou základní funkci – najdete tam výstupy z konference, práce VV i jednotlivých komisí a občas i nějakou tu aktualitku, na které jsou ale více zaměřeny weby www.nss.cz či tento. Naleznete tam i propozice blízkých turnajů, a to i těch pro mládež. Více toho v současné podobě web nezvládne a za 1.300,– Kč z rozpočtu asi v nejbližší době ani nic víc nevymyslíme, pokud se toho nezhostí nějaký dobrovolník (zatím jím je Vojta Kopal). Naleznete tam i adresář činovníků kraje, na které se můžete obracet se svými návrhy, žádostmi a podněty. Nicméně fórum pro funkcionáře a případně i členy (kteří by znenadání projevili zájem) vítám. Vzhledem k omezenosti prostředků na cestovné pro krajské činovníky fungujeme do značné míry virtuálně výměnou e-mailů a nutno uznat, že někdy mívám schránku notně přeplněnou, a to ani nemluvím o těch, kteří na mailu nesedí stále a nestačí se pak divit, když stáhnou večer 20 mailů s krajskou tématikou. V tom by se mi také nechtělo hrabat. Každopádně díky Desku Liberec za tento prostor a členstvo vyzývám, aby této možnosti využilo a ptalo se!

Když už hovoříme o tom „zájmu“, dovol mi na závěr jednu filozofickou otázku. V České kotlině je bohužel častým jevem nezájem a neochota naslouchat názorům jiných. Důsledkem zhavarované komunikace mezi lidmi pak často bývají zcela zbytečně poškozené vztahy. Během posledních měsíců jsem nabyl dojmu, že se tento nešvar nevyhnul ani šachové obci v našem kraji. Je to jen dojem, nebo skutečný problém? A když problém, neměli bychom se pokusit jej řešit? Co Ty na to, moudrý předsedo náš?

Nezájem řadových šachistů o dění mimo jejich klub je jev velmi častý, ale naučil jsem se s ním žít. Vždyť každý má právo zajímat se pouze o to, co chce a uzná za vhodné (stejně tak každý má právo nezúčastnit se turnaje, i když je třeba blízko – někteří organizátoři si to ale kupodivu neuvědomují). My se můžeme pouze snažit nějaký ten zájem vzbudit, prostředky pak musíme volit stejné jako u reklamy – vnutit se. Myslím, že toto ale zatím není posláním našeho kraje. Co se týče našeho kraje, máš pravdu, že vztahy některých oddílových činovníků mají do ideálu daleko. Ale to se řeší velmi obtížně a hlavně to potřebuje čas. Důležité je si uvědomit, že nejsme ve vedení kraje kvůli korytům či touze po moci, ale kvůli touze pomoci! Budeme-li mít všichni na prvním místě šachy, osobní spory a křivdy půjdou stranou a pohneme se kupředu!

Díky za rozhovor Viktore…